Krevní skupiny
O tom, že existují krevní skupiny u koček, se ví již od roku 1915. Teprve v roce 1981 byl však současný systém krevních skupin popsán. Kočky mají krevní skupinu A, B nebo AB, které mají výskyt přirozených aloprotilátek proti chybějícímu antigenu v krvi. Krevní skupinou A má přirozené protilátky anti-B. Titr v krvi skupiny A má anti-B protilátky, je velmi slabý. Naopak jedinec se skupinou B má protilátky anti-A v krevním séru ve vysokém titru. Krevní skupina AB je univerzální, protože nemá ani anti-A ani anti-B protilátky. Krev AB je univerzální při transfúzi.
Při podání krevní skupiny B, jedinci s krevní skupinou A, tak nemusí dojít ke zřejmé klinické reakci, ale červené krvinky podané transfúzí mají poloviční životnost přibližně 2 dny. Tato transfúze nemá tedy nakonec pozitivní efekt pro pacienta. V případě poskytnutí krve typu A, kočce s krevní skupinou B, červené krvinky mohou přežít minuty až hodiny s vážnými klinickými příznaky, někdy pro jedince osudnými. Akutní problémy může způsobit podání 1 ml špatné krve.
A - pro skupinu A,
a - pro skupinu AB,
b - pro skupinu B.
Geny krevní skupiny A jsou dominantní. Gen pro „b" je recesivní. Způsob dědičnosti skupiny AB není zcela jasný. Geneticky kočka s krevní skupinou A může být AA, Aa nebo Ab. Kočka s krevní skupinou B je bb.
Skupina A je nejčastější - mezi plemena, u kterých se vyskytuje pouze A (siamské kočky, barmské kočky, ruské modré kočky, ocicat a orientální krátkosrsté kočky). Plemena s častějším výskytem krevní skupiny B (exotické kočky, britské krátkosrsté kočky, Cornish Rex and Devon Rex). Výskyt krevní skupiny AB je pod 1 %. Jsou popisovány i geografické rozdíly výskytu krevní skupin u plemen koček.
Znalost krevních skupin u koček je důležitá v případné nutnosti transfúze a neonatální isoerytrolýzy u narozených koťat.
Pro chovatelství je důležité znát krevní skupinu a s ní související aloprotilátky, protože u koťat mohou způsobit inkompatibilní reakci - neonatální isoerytrolýzu (NI). Koťata se rodí bez aloprotilátek, vytváří si je až v průběhu života, protilátky vykazují od 6-8 týdne a plného titru dosahují ve 3 měsících. NI nastává zejména u koťat, která se narodila kočce s krevní skupinou typu B spářené s kocourem krevní skupiny typu A. Koťata (s krevní skupinou A) z kolostra (mateřské mléko vytvořené před porodem a produkováno do 5 dní), kterým jsou po porodu vyživovány zachycují anti-A protilátky, které způsobí destrukci jejich erytrocytů. V rozmezí několika hodin dojde k rozvoji hemolytického onemocnění, které může být až letální. Mezi příznaky doprovodné příznaky patří např. vymizení sacího reflexu, apatie, neklid, ikterus, hnědé zbarvení moči. Hlavní prevencí je zjištění krevní skupiny kočky a kocoura, se kterým bude kočka pářena.
Infekce FeLV+FIV, FIP a krevní skupiny se testují z krve. Dostatečné množství pro všechny tři testy i genetické vyšetření je 1ml (ne méně) krve v EDTA zkumavce.
